U12 – na Národním finále v Děčíně na 11. místě
SLUNETA – NH Ostrava 40 : 71
Hned první zápas s obhájcem titulu a nakonec i celkovým vítězem. V trenérech byla před zápasem malá dušička, vůbec jsme nevěděli, co můžeme očekávat. Nakonec jsme příjemně překvapili a za tento zápas se nám dostalo i velkého uznání. Kluci hráli výborně, nebojácně, odvážně v útoku a proti nejlepšímu týmu turnaje rozhodně obstáli se ctí. Možná náš nejlepší zápas. O ještě lepší výsledek nás připravili dvě věci, které nás trápili celý turnaj: malá agresivita a občasné problémy s driblinkem.
SLUNETA - Brandýs 51 : 66
Tento zápas nám, tedy kromě úplného začátku, naopak moc nevyšel. Soupeř měl v každé pětce jednoho dominantního hráče a nám se nedařilo je zastavit. Poločas byl ještě vyrovnaný, ale pak začal mít Brandýs výrazně navrch. Vůbec se nám nepodařilo kluky ve druhém poločase vyburcovat. Špatný doskok a spousta zbytečných chyb v útoku vyústilo v porážku, která nás odsunula do bojů o 9. – 12. místo.
SLUNETA – Hradec Králové 60 : 51
Sobotní deštivé ráno nás na začátku nezastihlo v dobré formě. Co my jsme nedali v prvních minutách? Za 4 minuty prohráváme už 5 : 14 a nevypadá to s námi dobře. Nakonec kluci ještě v první čtvrtině zabrali a stáhli to na 13 : 16. A druhá čtvrtina, ta byla jako z jiného světa. Kluci hráli jako z partesu, soupeře ničili na obou stranách hřiště. V této části hry jsme zaznamenali 27 bodů a prakticky rozhodli o výsledku. Máme první výhru, hurá.
SLUNETA - Brno 66 : 70
Tak to byl zápas jako Brno. I pro trenéry. V závěrečné minutě jsme si dokonce vzali 2 oddechové časy a bojovali o výhru až do konce, bohužel marně. Kluci vůbec nehráli špatně, ranní výhra nás povzbudila a hlavně v útoku nám sebevědomí nechybělo, 66 bodů byl náš turnajový rekord. Ale v obraně na nás asi trochu dolehla i únava, soupeř měl totiž dopoledne volno. Ale hlavní důvod porážky byl hráč Brna číslo 20. Ten nás porazil prakticky sám, nedokázali jsme ho ani přibrzdit.
SLUNETA – Děčín 39 : 65
S turnajem jsme se rozloučili soubojem s domácími, kteří výkonnostně patřili spíš do první než do poslední čtyřky a v poslední době nás vždy poráželi. Kluci začali tentokrát velmi nebojácně a dlouho vzdorovali vyššímu a fyzicky zdatnějšímu soupeři statečně. Ale postupem času se převaha Děčína projevila, zejména na doskoku.
Máme za sebou skvělou zkušenost, většina z nás absolvovala podobnou akci poprvé a celé tři dny jsme si společně užili, včetně nedělní návštěvy ZOO.
Věříme, že naše účast na turnaji klukům pomůže se dále zlepšovat. A doufejme, že pomůže i nám, trenérům. Sehráli jsme 5 těžkých zápasů proti výborným týmům. I když jsme zvítězili jen jednou, všechny kluky musíme moc pochválit. A jedna individuální pochvala. Jestli měl náš tým nějakou velkou přednost, tak to byl kapitán. Péťa Krýsl byl po celou dobu prodlouženou rukou trenérům na hřišti i šatně a svoji kapitánskou roli zvládl na jedničku.
Úplně na závěr velký dík a poklona všem rodičům, bez vaší podpory bychom se na tento skvělý turnaj nedostali a vaše neúnavné fandění nás nakonec dotáhlo i k té kýžené výhře.
Zajda a Naďa
